|
|
Projevy deflektivizace v současné češtině - tendence k nesklonnosti některých křestních jmen ve spojení s příjmeními
Kripnerová, Nella ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou deflektivizace v současné češtině, a to konkrétně tendencí neskloňovat některá křestní jména ve spojení s příjmeními. V teoretické části se zaměřuje na dynamiku vývoje současné češtiny, vysvětluje pojmy norma a kodifikace, popisuje variantní tvary v jazyce a objasňuje příčiny jazykových změn. Následně definuje poměrně novou tendenci - deflektivizaci a uvádí některé její konkrétní příklady. V souvislosti s neskloňováním některých jmen objasňuje, jak by se taková jména měla skloňovat. Cílem praktické části je porovnat výsledky dotazníkového šetření, které si klade za cíl zjistit, v jaké míře se deflektivizační tendence projevují u české populace, s výsledky uváděnými v ČNK a zhodnotit, zda v současnosti převládá tendence tato jména skloňovat, či nikoliv. KLÍČOVÁ SLOVA Vývojové tendence současného jazyka, variantnost, jazyková norma, kodifikace, deflektivizace, skloňování, křestní jméno, příjmení
|
|
| |
|
|
Fenomén křestního jména v marketingové kampani
Lukáš, Ondřej ; Černá, Jitka (vedoucí práce) ; Barczay, Lukáš (oponent)
Personalizace získává na významu v marketingových kampaních a je to zajímavý trend pro společnosti a jejich marketingové kampaně. Cílem bakalářské práce na téma Fenomén křestního jména v marketingové kampani je analýza komunikačních kampaní založených na křestních jménech. Teoreticko-metodologická část je věnována tématu cíleného marketingu a personalizace za využití křestního jména a metodologie kvantitavního výzkumu kampaně My jsme City, kdo jsi ty?. Praktická část je věnována analýze marketingové kampaně My jsme City, kdo jsi ty? a její komparaci v provedení s kampaněmi značek Coca-Cola, Nutella a Starbucks.
|
|
|
Biblická osobní vlastní jména v českém znakovém jazyce
Matušková, Marie ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Jména v biblické době měla význam, ten my (nejen Češi) už dnes nevnímáme. To je jedna věc. Jména v psaných jazycích dnešní doby se od Septuaginty, Vulgáty začaly překládat nebo přepisovat a jejich význam se tím pro čtenáře ztrácel. Vidí v něm už jen zvuk. Jak je tomu v případě překladu jmen biblických osob do českého znakového jazyka? A jak je to s jejich významem? O tom moc nevíme. A tomu se věnuje tato práce, její cílem je zjistit vznik jmenných znaků biblických osob v českém znakovém jazyce a zjistit jejich motivovanost. Práce vychází z jazykových dat shromážděných metodou excerpce videí od Bible bez hranic a elicitace, provedenou mezi neslyšícími respondenty ze dvou týmů (Praha, Brno). Oba týmy používají shodné znaky, už z toho důvodu, že na překladu spolupracují, musí být tedy znaky pro biblická jména pokud možno jednotná. Došlo ke zjištění rozdílů v používání jmenných znaků u neslyšících a jmennými znaky použity v projektu Bible bez hranic. Tato práce tyto rozdíly popisuje a vyelicitované jmenné znaky rozděluje podle klasifikace Radky Faltínové (2005).
|
|
|
Lahovice v pramenech hromadné povahy 17. - 19. století
Smítková, Alena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Rigorózní práce "Lahovice v pramenech hromadné povahy 17.-19. století" zpracovává údaje z matrik křtěných, oddaných a zemřelých kostela sv. Jakuba Většího na Zbraslavi v období let 1652-1800. Cílem práce je kromě základních demografických údajů otázka křestních jmen - čím nebo kým byl ovlivněn jejich výběr. Jsou zde vypsána všechna křestní jména vyskytující se v daném období spolu s hlavními faktory, které mohly rozhodovat při volbě jména.
|
|
| |
|
|
Příjmení v okolí obce Brloh
TANZEROVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je onomastický rozbor v obci Brloh. Jejím záměrem je především sesbírat a podrobně rozebrat jména ,, po chalupě" v jihočeské vesnici Jaronín, která je její součástí. Teoretická část se proto věnuje onomastice obecně, přičemž je kladen důraz na vývoj křestních jmen a příjmení. Dále se snaží zachytit, jak jsou vlastní jména úzce spojena s životem a historickým vývojem zde, neboť právě ta pomáhají dokreslit místní historické události. Především jsou takto cenným zdrojem informací hlavně jména ?po chalupě?, která nikdy nebyla, na rozdíl od příjmení a křestních jmen, písemně kodifikována. Jejich hláskové změny nám ukazují místní nářeční jevy. Jazyková a potažmo i nářeční situace je velmi ovlivněna tím, že v Jaroníně až do roku 1946 žili lidé dvou národností, české a německé. Proto zde můžeme sledovat nářeční jevy českého, ale i německého jazyka užívaného na našem území. Právě pro poznání prolínání obou jazyků jsou jména ?po chalupě? také neocenitelným pramenem.
|
host ::
RSS.